Archiv pro rubriku: Ingredience vůní

maninka

Maninka je nová vonná složka v parfémech. Její první použití je v vůni od Hugo Bosse The Scent. Tato vůně přišla na trh na podzim v roce 2015. Recenzi na tuto vůni si můžete přečíst ZDE. Ale pojďme zpět k vůni maninka.

Maninka je vůně plodu Oncoba spinosa pokud by jsem ji měl k něčemu přirovnat pak je to mix vůně evokující marakuju a rum. Plody vypadají jako smažené vejce. A afričané jej využivají buď tak že plod rozkrají, vydlabou dužinu a skořápka se použije jako tabatěrky pro šňupací tabák. Nebo plod navrtají, nechají vyschnout jádro a je z toho štěrkátko pro děti. Viz následující video.

Když se plod pomele, tak je i jedlý, ale k jídlu se nevyužívá. Afričané plodu tvrdí, že je to afrodiziakum.

No a nově se plody Oncoba spinosa používají i coby vůně do parfémů.

O stromě Oncoba spinosa

Strom Oncoba spinosa vyrůstá do 5 – 8 metrové výšky a pěkně kvete. Na květy se můžete podívat na následujícím videu.

Tento strom se vyskytuje v severovýchodní části Jižní Africe, především v Mpumalanga a dále na sever.

Plody jsou 9 cm velikosti. A jsou žluté. Lidem připomíná smažené vajíčka. Proto se stromu taky říká Strom smažená vejce. V Africe je strom chráněný.

Úvodní fotografie: By Richard Wilde od Auckland, Nový Zéland (Oncoba spinosa: Ovoce, listí, větve) [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons

 

Pižmo

Pižmo známé též pod názvem Musk je jedna z nejpoužívanějších vonných látek u parfémů. Jde o základní poznámku na které se vytváří celá vůně. Samotné pižmo má vyrovnané vlastnosti, dodává vůni teplo a jemný dotek smyslnosti a co je hlavní zpomaluje odpařování dalším vonným látkám, takže díky pižma voní déle, tepleji a smyslněji a přitom si jednotlivé složky udržuj svoji vůni.

Mnoho století se využívalo látky ze žláz samce Kabaru pižmového . Jde o jednoho z nejstarších přežvýkavců. Který má zajímavé zuby viz na úvodním obrázku. Ty v minulosti měli i jeleni, ale ti je přeměnily v parohy. Kabar žije hlavně na Sibiři a v Mongolsku. Má cca 50 cm. I když je od roku 1979 použivání přírodního pižma v parfémech zakázano, tak i přes to jej pytláci loví. Přitom pro získání 1 kg pižma je třeba zabít 160 kabarů. Díky tomu jsou Kabaři pižmoví na seznamu ohrožených druhů. U nás jej můžete vidět například v ZOO Děčín.

Později se přírodní pižmo začalo získávat například i z rostlin, jako je Andělika lékařská …, nebo jiných živočišných druhů.

S rozvojem parfumérství bylo jasné, že přírodní pižmo nelze používat pro jeho „vzácnost“ všude, takže bylo nahrazeno pižmem umělým. Umělé pižmo objevil Albert Baur v roce 1888 (anglicky o syntetickém pižmu na wikipedii)

Od té doby bylo objeveno několik dalších látek, které se také nazývají pižmem a celkově se pro pižmo vžilo spíš označení celkového dojmu z kompozice. Samotný popis pižmové vůně je totiž těžko jednostranný, někomu může připadat že jde o sladkou kompozici, jinému o  krémovou dalšímu o práškovou vůni … atp.

V minulosti se o pižmu hovořilo, že je to vynikajicí afrozidiakum. Dnešní věda tvrdí, že má něco společného s testosterony a to i těmi lidskými.

Víc si o pižmu můžete přečíst v anglickém jazyce na Fragnatica.com

Autor úvodní fotografie http://paradoxusik.livejournal.com/

Pačuli

Pačuli je bylina a v parfémech je využívána již po staletí. V parfémech se využívá olej, který se získává z listů a stonků.

Pačuli v parfémech

Pačuli má podmanivě, mírně zatuchlou vůni. Je to silný  fixátor, který tvoří základy jak orientálních parfémů, tak u květinových parfémů přispívá k hloubce vůně. Pačuli se odpařuje hodně pomalu, takže pokud je v nějaké vůni obsažen, tak jej nejspíš u doznívaní vůně poznáte.

O historii užívaní pačuli

Pačuli se používá v parfémech již po staletí.

Hodně tuto vůni užívali hippies a protože pačuli je opravdu silná vůně, tak ji šlo v době hipies cítit všude. Pro pačuli a pro nás obdivovatelé dobrých vůní tato doba pominula.

O bylince pačuli

Bylinka Pačule obecná roste v tropických oblastech Asíe. Latinsky se nazývá Pogostemon cablin. Dorůstá cca 70 cm.